Pár slov na úvod

Mílí čtenáři,

ocitáte se na stránkách blogu, který hodlám věnovat své dvoutýdenní nepálské anabázi.  Zamýšlím ho tak trochu jako protipól svého hlavního blogu. Stoupal-li některým z vás při čtení některých mých dosavadních článků tlak do závratných výšin, tak věřte tomu, že články splnily svůj účel, protože cílem většiny z nich bylo nabídnout jiný pohled na kontroverzní témata a nepočítám s tím, že většina bude poslušně přikyvovat. Na mém nepálském blogu se však něčeho takového příliš obávat nemusíte – sporných bodů bude pomálu, ale pár ostřejších komentářů si přesto neodpustím. 
Nejprve se sluší vysvětlit, jak jsem k výletu přišel. Celá cesta byla akcí křesťanského chlapeckého studentského společenství s děsivým názvem Tyrannus Hall (TH), jehož jsem mj. součástí. Proč má organizace takový název a mnohem více o ní, se dozvíte zde – podrobnějším vysvětlováním toho, co je TH se zde nehodlám příliš zabývat. Udělali to už za mě lépe jiní.
Účelem cesty bylo jednak poznat život Tyrannus Hallů v Kathmandu a Dilli, ale zdaleka nejdůležitější částí byl trekking.
Postavy, na které narazíte během celého vyprávění (kromě mě):
Mojmír – šéf olomouckého TH a můj pan domácí v jedné osobě
Steve – má pod hlavičkou TH po celém světě
Kuba – zástupce pražského TH
Patrik – z budapešťského TH
Barnanbas („Babas“) – ze stejného TH, zvláštní znamení: má rumunský pas :-)
Ashish – náš průvodce vypůjčený z TH
Subiq – totéž, co předchozí člen výpravy
Všechny uvedené postavy jsou reálně existující a případná podobnost se skutečností rozhodně není náhodná :)
Tolik tedy vysvětlení a postupně budou následovat články z jednotlivých dní naší výpravy.