6. únor: Trek začíná! ( a s ním "hra na zelenou")

Trek začal o něco později, než se plánovalo, protože se nestihly včas vyřídit naše „trekking permits“ – povolení ke vstupu do oblasti. Nakonec vše dobře dopadlo a z Pokhary nás taxikem vyvezli až do výchozího bodu – vesničky Dhampus. Už první část cesty nabízela řadu fotogenických míst zvedajících se velehor.

Celkovou podívanou bohužel kazilo poměrně hodně odpadků, na které jsme naráželi během cesty. Toho dne jsem např. dvakrát viděl pohozený obal od snickersky. Globalizace je nevyhnutelná a proniká i do nejzapadlejších koutů světa, k nimž annapurnská oblast bezesporu patří. Po celou cestu horami jsem snad neviděl obchod, kde by nebyly k dostání nápoje jako Coca-cola, Sprite a Mirinda, tyčinky Snickers, Mars nebo Bounty či lupínky Pringles.

Abych se vrátil k odpadkům: Většinu jich měli patrně na svědomí sami Nepálci, jak jsem se shodl s ostatními souputníky. Turisti mají ke zdejší téměř panenské přírodě daleko uctivější vztah. Teď řeknu něco, čím  nejspíše nepotěším některé zeleněji smýšlející: Velikost ekologického uvědomění stoupá s velikostí jeho ekologické stopy.

Ani v Kathmandu a dokonce ani v Pokhaře jsem neviděl jediný kontejner ani popelnici. Je parkrát jsem zahlédl popelářské auto, ale je mi záhadou, jakým způsobem sběr odpadků vlastně probíhá. V   první den treku jsem v jedné osadě málem zajásal, že s tříděním odpadků to v Nepálu ještě nemusí být úplně nejhorší. Jako na zjevení jsem tehdy koukal na tři koše s nápisy „pepar“, „can or bottle“ a „plastick.“ Nedokonalý anglický pravopis bych jim ještě odpustil, ale mé nadšení opadlo ve chvíli, kdy jsem v košíku na „pepar“ uviděl místo papírů několik pohozených slupek od pomerančů.

Po několikerém stoupání nahoru a dolů se moje krosna zlehčila o několik gramů – podaroval jsem pár místních dětí a jednu infantilní maminku bonbony. Naše putování jsme zakončili v Landrungu – potěšilo mě, že zařízení mělo na pokojích dokonce i sprchu a záchod! Jen teplá voda nešla úplně dobře, což mi nevadilo – v dalších dnech mě totiž čekalo přespávání v daleko spartánštějších podmínkách.