pátek 23. března 2012

9. únor: Sestup krajinou fantasy


Ráno se konečně vyjasnilo a nic už nemohlo bránit pokračování naší cesty směrem do Gandhruku. Navíc už s tím příjemným pocitem, že tu nejhorší etapa našeho treku je už za námi a na včerejší nejstrastiplnější úseky cesty už jsme vzpomínali jako na vzdálenou minulost. Jak řekl Cicero: „Příjemné je vzpomínat na nebezpečí, která již minula.“ Les, kterým jsme se už prodírali dolů, byl jako vystřižený z fantasy románů. Žádný ze stromů se však neproměnil v enta, na elfa jsme také v hlubokém lese nenarazili a ani ve skalách se neskrývali trpaslíci. Zato jsme potkali pár oslích karavan.  Oproti předešlým dnům byla naše malá pěšinka doslova královskou cestou.  Na oběd jsme se zastavili ve zmíněném Ghandruku, což bylo něco na způsob střediskové vesničky navíc s celkem vysokým výskytem západních turistů často v důchodovém věku. I to mj. svědčí o relativně nízké náročnosti této trasy. Ten den byla naši cílovou zastávkou malá osada Kimche ležící těsně pod Ghandrukem. Za sebou jsme měli sestup o více než 900 metrů nad mořem, ale i tak jsme se v našem cílovém bodě nacházeli výše než nejvyšší bod ČR, byť už jen velmi těsně o 36 metrů, stejné místo bylo v nejbližším okolí nejvyšším bodem, kam vedla silnice.
Toho večera jsem se opět mohl přesvědčit o tom, že globalizace už pronikla opravdu všude – chvíli se kolem rojila parta místních teenagerů a měli na mobilu nahlas puštěný hip-hop, konkrétně Fort Minor, pokud by někoho zajímal hudební vkus zdejší mládeže.

Žádné komentáře:

Okomentovat